Dnes na mě vyskočila vzpomínka v mém cloudu, co jsem dělal před sedmi lety. 

Tehdy jsem byl hodně rozbitý. Čerstvě po rozvodu, tahanice o dětí, začátek střídavé péče. 

Bylo to pro mě hodně náročné období. S odstupem času se na rok 2018 dívám pozitivně a mám krásné vzpomínky. Většinou zlého je odložená do šuplíku „však si jednou vzpomeneš“. Nabitou svobodu jsem musel nějakým způsobem využít. A tak jsem se intenzivně věnoval tomu, co jsem manželství nedělal, nebo alespoň ne tak často. 

A co to bylo? 

Bylo by příhodné napsat: drogy, sex a rock’n’roll.

A vlastně to tak bylo. Jen ty drogy byly legální. Nikotin, alkohol, sociální sítě, …

Bydlel jsem sám, hromada volného času. Tehdy jsem měl jiný blog, který jsem každý den zahlcoval psaním příběhu. Každý den jsem měl kolem 3000 unikátních čtenářů. Tedy spíš čtenářek. Netajil jsem se tím, že jsem na ženy neskutečně naštvaný a nemám potřebu nějakého vztahu. O to víc žen to přitahovalo. Dokázaly se do příběhu vcítit a některé z nich prožívaly něco podobného. Já to psal anonymně pod pseudonymem a jakýkoliv příběh spojený s nějakou osobou jsem zakamufloval jiným jménem. Jediné co věděly bylo, že jsem muž, fotograf nahých žen a zároveň podnikatel. Z deníku zhrzeného chlapa se to brzy přehouplo do kategorie červená knihovna. Stal jsem se celebritou a hromada žen mě chtěla poznat osobně. Později jsem totiž psal články, ve kterých jsem popisoval právě ty dané ženy, co jsem s nimi prožil a jak to ve skutečnosti bylo. 

Ten blog byl neskutečný babolab. Ženský mi posílaly své nahé fotografie. Nejvíc jich bylo po tématu ženské poprsí. Dostal jsem několik set boobs selfie a holky chtěly, abych zhodnotil to jejich. Občas s obličejem, občas i s dodatkem pussy pic. 

Od té doby tvrdím, že si o ženách nedělám iluze. Jako fotograf jsem už něco tušil před tím, ale toto období mě utvrdilo v tom, že jsou ženy roztomilá stvoření, které když něco chtějí, využijí všechny dostupné prostředky. Jejich věkový rozptyl byl od TEEN až po MILF. Byla to neskutečná prdel. 

Já se aktivně věnoval své umělecké činnosti a tvořil témata, kterými jsem momentálně vyjadřoval svůj pocit a postoj. 

14.2.2018 jsem měl doma jednu slečnu. Byla čtenářkou mého blogu, ale hlavně přijela kvůli tomu, že se mi chtělo nabídnout jako modelka pro mou tvorbu. Tedy spíš jsem jen chtěla nabídnout. Takové nabídky se neodmítají. A já měl neskutečnou potřebu tvořit díla s mým tehdy osobním cítěním. 

Bylo to úžasné odpoledne strávené nahatou fototvorbou na téma láska. Tak jsem to v tu chvíli viděl a cítil. 

A komu se to nelíbí, ať si záda políbí. Nikdy jsem si nehrál na slušňáka. Vždyť jsem byl tak trochu jiný. Jsem totiž na tomto světě pro sebe a svou rodinu. V první řadě ale vždy pouze pro sebe. Tehdy jsem totiž dostal velkou životní zkušenost a pochopil jsem, že obětovat svůj život pro někoho jiného je možná vhodné obdivu, ale ten někdo jiný to pouze využije, zneužije, vymačká jak citrón a odpad zahodí. 

Carpe diem (užívej dne).