Po čem muži touží?
A co si myslí ženy o tom, po čem muži touží?
Jako fotograf mám stále nějaké poptávky a k tomu i nějaké nabídky.
Neustále dostávám nabídky od podobných typů žen. Výrazná kolena, výrazná pánev, pak nic, výrazná žebra, na nich nic a pak nic a zase nic.
Já jim s oblibou říkám bezprsky.
Takový ten kostlivec s dlouhýma nohama, když dají kolena k sobě, projel bys mezi jejich stehny trabantem.
A jsou to přesně ty, které si myslí že mít hezký zadek znamená mít malý zadek. Ale takový hezký kulatý a pevný zadek je pro chlapa neodolatelný. A ten si určitě nevypěstuješ tím, že nebudeš žrát. Možná budeš mít malý zadek, ale pudink většina chlapů nechce.
Teď se přesunu na břicho. Každá žena chce mít ploché břicho. Jenomže je ploché břicho a ploché břicho. Takové hezké bříško s mírným zakřivením je pro chlapa moc hezké pohladit. Když je to pekáč buchet, už pod tím bříškem chybí jen ten bimbas.
A poskočíme zase o kousek výš. Hrudní koš. Má ho každý. Ale když si žena dá ruce za hlavu a její hrudník vypadá jak u 13 letého chlapce, tak to pro chlapa taky není zrovna ideální.
To poslední se zrovna nedá moc ovlivnit a hromada žen má prostě poprsí po fotříkovi.
Každopádně podporovat svou postavu tím že nebudu žrát, není vhodné.
Bohužel tato všeobecná představa ideální postavy pro ženy vytváří něco, co nedokážu pochopit. Mám kolem sebe hromadu nádherný žen s váhou 60 – 70 kg, které jsou takové ty akorát. Hezký tvar a přitom to není pudink. A ony se za to stydí a mají komplexy.
Různě to schovávají a sehnat takovou hezkou holku krev a mléko na tvorbu je potom pro umělce dost problém. V 90% dostanu odpověď, že až zhubnou. Jenomže až zhubnou, tak už to pro mě nebude zajímavé.
Pak tu máme další druh žen. Říkají si roztomile baculky. Jenomže to jsou většinou řádné bacule, kde rozeznat vlnu mezi poprosím, prvním břichem, druhým břichem a třetím břichem je dost nemožné. Kdysi mě oslovila jedna slečna, že se mi nabízí jako model na tvorbu. Tak jsem zareagoval že je to super, protože je hezky těhotná. Bohužel těhotná nebyla. 🤦
A tak se nám tu množí hromada komplexů, poruch příjmu potravy, psychických potíží a kdo ví co ještě.
Jeden extrém z r. 2004